Název

Neratov 27. 10. 2019

Popis

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní kostel z první třetiny 18. století, stojící nad vsí Neratov v Orlických horách. Na konci druhé světové války vyhořel, jeho torzo poté chátralo. Po roce 2000 byl rekonstruován a osazen částečně prosklenou střechou. Kostel je od roku 1992 chráněn jako kulturní památka České republiky. Dne 14. srpna 2011 byl zařazen mezi poutní místa královéhradecké diecéze.
První dřevěný kostel byl v Neratově (tehdejší rokytnické panství) postaven v souvislosti s příchodem prvních osadníků (skláři německé národnosti) někdy kolem poloviny 16. století.

V prvních letech 17. století byl tento kostelík rozšířen a změněn (dokončen kolem r. 1603) na protestanskou modlitebnu. Bylo to na popud tehdejšího majitele rokytnického panství Kryštofa Mauschwitze z Armenruh, který v tuto dobu přešel na protestanskou víru. Sám daroval nové modlitebně renesanční křtitelnici (dodnes dochovaná v zámeckém kostele v Rokytnici) a šesticentový zvon (s reliéfem Kalvárie a erbem donátora), který dnes připomíná pouze písemná zpráva. Je pravděpodobné, že v této době musel mít kostel i zvonici, ve které byl zvon zavěšen.

V roce 1616 byl Kryštof Mauschwitz zavražděn vzbouřenými sedláky. Pravděpodobně za zabitím stály i náboženské sváry. Po výměně vrchnosti došlo k postupné rekatolizaci. Na počátku šedesátých let 17. století se ustanovila tradice mariánského poutního místa. Následně v letech 1667–1668 byl na místě původního dřevěného kostelíka postaven nákladem převážně okolních, kladských obcí nový, tentokrát již kamenný kostel. Do dnešních dob se z něj dochoval pouze presbytář, který tvoří současnou hřbitovní kapli.

Současný barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl postaven během let 1723–1733, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanna Battisty Alliprandiho. Základní kámen položil majitel panství, Johann Karl von Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723, vysvěcení proběhlo na sv. Bartoloměje 24. srpna 1733.

Kostel na konci druhé světové války vyhořel, když byl zasažen protitankovou střelou vypálenou vojákem Rudé armády. Požárem byla zničena střecha, dřevěné schodiště, hodinový stroj a zvon. Již krátce po požáru se započalo s opravami. Jejich průběh se však potýkal s nepřízní komunistického režimu a roku 1956 byly zcela zastaveny. Koncem následujícího roku se zřítily promáčené klenby. Kostel byl navržen na demolici roku 1960[1] a poté ještě v roce 1973. Ta byla odvrácena požadavkem památkářů na přemístění cenného vstupního rokokového schodiště do parku zámku Skalka v Podbřezí. Později pak již kvůli nedostatku finančních prostředků k demolici nedošlo.[2]

V červnu 1992 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek.[3] Od roku 1990 se v kostele pořádaly bohoslužby nejdříve pod „otevřeným nebem“. Od počátku 21. století prochází rekonstrukcí. Roku 2006 byl zastřešen částečně prosklenou střechou podle návrhu Jiřího Starého a Petra Dostála.[4]

Zámek Skalka i s parkem, ve kterém bylo umístěno barokní schodiště kostela, byl počátkem 90. let navrácen restituentům. Ti později zámek a park prodali majitelům firmy Proteco, kteří se vrácení schodiště bránili. Stát jako původní vlastník schodiště a neratovský farář Josef Suchár[1] vedli proti majitelům zámku soudní spor.[5]

Rychnovský okresní soud nejdříve přiřkl tuto památku státu, krajský soud se však ztotožnil s názorem odpůrců, podle nichž se neratovské schodiště stalo součástí pozemku v Podbřezí, protože bylo umístěno na betonový podklad. Právní zástupci státu se odvolali, a spor tak řešil Nejvyšší soud. Ten nakonec rozhodl, že noví majitelé zámku schodiště vracet nemusí, protože je zabetonované. „Z čehož plyne poučení, že jestliže chcete něco ukrást, tak to ukradněte, zabetonujte a nemusíte to vracet,“ komentoval rozsudek neratovský farář Josef Suchár.[6][7]

Zvony v Neratově jsou zasvěceny svatým archandělům Gabrielovi (poslu dobrých zpráv) a Michaelovi.
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví 1995-2014 bylo na opravu kostela čerpáno 7 495 000 Kč

Nastavení